Začali s 12 tisíci korun v kapse, dnes má jejich firma ISOTRA přes 500 zaměstnanců a miliardový obrat
Společnost ISOTRA se zabývá vývojem a výrobou kompletní stínicí techniky od interiérových žaluzií přes exteriérové až po verandy nebo pergoly. Dnes je vnímána jako jeden z technologických lídrů v oblasti žaluzií a rolet nejen v Česku. Čím si to zasloužila a jaký byl proces jejího vývoje? Odpovídá spoluzakladatel firmy Bohumír Blachut.
Za jakých podmínek jste, pane Blachute, zakládali vaši společnost?
V době po sametové revoluci jsem náhodou narazil v tisku na inzerát, ve kterém soukromá firma sháněla po celém Česku montéry pro montáž silikonového těsnění do oken a dveří (do té doby byl u nás známý pouze Kovotěs).
Neměl jsem žádné peníze (spíše dluhy za novostavbu rodinného domu) ani prostory, ale měl jsem obrovskou chuť něco dělat a něco vytvořit. A tak jsme s Erichem Stavařem prodali knížky ČS z kupónové privatizace za 12 tisíc korun.
Takto vyzbrojeni jsme se pustili do podnikání. Nějakou dobu jsme jezdili po rodinných domech a bytech a montovali těsnění. Zakázek bylo hodně a pracovali jsme denně od rána až do večera, mnohdy i o víkendu. Pomáhali nám i naši kamarádi, protože takové množství práce jsme nedokázali sami zvládnout.
Z toho vyplývá, že jste museli něco změnit.
Ano. Ale vyplynulo to ze situace. Zákazníci se totiž často ptali na žaluzie do oken, zdali je také montujeme. Na žaluzie byl tenkrát pořadník s čekací dobou – cca dva roky. A už byla myšlenka na světě! V roce 1992 jsme založili firmu ISOTRA s.r.o. podle ISO (od slova isolation – izolace) a TRA (od slova trade – obchod) se sídlem v Bolaticích – Borové.
Vyklidil jsem garáž ve svém domě a koupil první komponenty na žaluzie i hotové žaluzie v Polsku. Do pomoci se zapojila celá naše rodina, dokonce i naši otcové, a to bez nároku na mzdu.
Ale to mohlo být asi jen dočasné řešení. Kdy vám tyto prostory a malý počet pracovníků přestal stačit?
Už brzy, v roce 1993. Tehdy jsme poprvé přijali do pracovního poměru naše první zaměstnance a v garáži jsme začali vyrábět první žaluzie a spolu s těsněním je i montovali zákazníkům. Ještě v tomtéž roce jsme dosáhli obratu 5 milionů korun a otevřeli podnikovou prodejnu v Ostravě.
Výroba byla převedena z domácí garáže do prostor v nájmu v JZD Bolatice. Rok 1994 byl ve znamení dynamického růstu poptávky po našich interiérových žaluziích. Už jsme měli 45 zaměstnanců s ročním obratem 25 milionů korun. A tehdy jsme se poprvé jako návštěvníci jeli podívat na mezinárodní veletrh stínicí techniky R+T ve Stuttgartu a zírali na vše jako Alenka v říši divů. V roce 1995 jsme se rozhodli vyrábět vlastní komponenty k žaluziím i k jiným výrobkům stínicí techniky.
Zakoupili jsme svou první budovu v Rohově, což dříve bývala Jednota, a do ní první tři vstřikovací lisy a první stroje vlastní nástrojárny. To už jsme měli 76 zaměstnanců a náš roční obrat se vyhoupl na 49 milionů korun.
Stávající prostory už nám opět nemohly stačit, proto byla v roce 1996 výroba žaluzií přesunuta do prostor v nájmu v Chuchelné v budově vedle nádraží do prvního patra současného Tempa. Staral jsem se o techniku, výrobu a vývoj, Erich se staral o obchod a ekonomiku.
Dá se říci, které období bylo pro vaši společnost přelomové?
Určitě rok 2004, což byl určitý mezník. V té době jsme měli 307 zaměstnanců s ročním obratem 217 milionů korun. Tehdy jsme zakoupili současný výrobní areál v Opavě ve snaze dostat po 12 letech podnikání celou firmu na jedno místo.
Celý areál byl v zuboženém stavu - většina budov nebyla, vzhledem ke svému poškození, způsobilá provozu. Rekonstrukce byly realizovány postupně a svépomocí. Na kompletní zakázku pro stavební firmu jsme neměli dost peněz.
V následujících letech jsme změnili právní formu společnosti na ISOTRA a.s. a exportovali už do 46 zemí světa. Kromě Evropy i do Japonska, Jižní Koreje, Austrálie, Izraele nebo Libanonu. Zároveň jsme také začali používat nejnovější 3D technologie a také jsme se aktivně účastnili mezinárodních veletrhů v Evropě i mimo Evropu.
Kdy a jakým způsobem jste začali spolupráci se společností Canmet a jak pokračuje do dneška?
Se společností Canmet jsme začali spolupracovat na konci roku 2017, a to na základě převzetí technického servisu na stroj RAS Flexibend.
Co si na této spolupráci nejvíce ceníte?
Společnost Canmet je schopna nabídnout velmi rychlou odpověď na řešený problém a oceňujeme zejména flexibilní přístup k servisu.
Jaké typy vašich výrobků jsou mezi zákazníky nejžádanější?
Stěžejní poptávka je po exteriérových typech zastínění, a to zejména venkovní žaluzie s ohledem na energetickou úsporu. Na vzestupu jsou dále screenové rolety, zastínění pro zimní zahrady a pergoly. Z pohledu interiérů jsou to především látkové systémy.
Jaké trendy vnímáte ve svém oboru?
Obecně je trendem exteriérové stínění a jeho dopad na energetickou bilanci budov, včetně respektování pasivního standardu, což je patrné také na zakázkách v naší společnosti. Do popředí se dále dostávají screenové rolety v zipovém provedení.
Časté otázky
Náš stroj jsme kupovali jinde a původní dodavatel už servis nezvládá. Převezmete ho?
Ano — spolupráce s firmou ISOTRA začala právě převzetím servisu. Koncem roku 2017 jsme převzali technický servis na jejich stroj RAS Flexibend a z jednoho servisovaného stroje vznikla spolupráce, která trvá dodnes. Nemusíte tedy být naším zákazníkem od prvního stroje, abychom se o ten váš postarali.
Podle čeho poznáme, že se na servisního partnera dá spolehnout, když na strojích závisí celá výroba?
Nejvíc napoví zkušenost firmy s podobně náročným provozem. ISOTRA, výrobce stínicí techniky s více než 500 zaměstnanci a exportem do 46 zemí světa, na spolupráci s Canmetem oceňuje především velmi rychlou odpověď na řešený problém a flexibilní přístup k servisu. U výroby, která běží denně, rozhoduje právě rychlost reakce o tom, jak dlouho stroj stojí.
Kdy dává smysl pořídit vlastní stroje místo nákupu hotových komponentů?
ISOTRA k tomu dospěla v roce 1995, tři roky po založení, kdy se rozhodla vyrábět vlastní komponenty k žaluziím i dalším výrobkům stínicí techniky. Koupila první budovu, tři vstřikovací lisy a první stroje vlastní nástrojárny — v té době měla 76 zaměstnanců a roční obrat 49 milionů korun. Vlastní výrobní technika dává smysl ve chvíli, kdy poptávka trvale roste a nákup hotových dílů přestane stačit tempu firmy.
Rosteme a prostory ani stroje nám přestávají stačit. Co z příběhu ISOTRY plyne pro plánování investic?
Že se vyplatí investovat po etapách a nechat investice následovat poptávku. ISOTRA šla z garáže do pronájmu, v roce 1995 koupila první vlastní budovu a teprve v roce 2004 — po 12 letech podnikání, s 307 zaměstnanci a obratem 217 milionů korun — pořídila vlastní výrobní areál v Opavě, aby dostala celou firmu na jedno místo. Rekonstrukce areálu navíc zvládla postupně a svépomocí, protože na kompletní zakázku pro stavební firmu neměla dost peněz.
