Začali s 12 tisíci korun v kapse, dnes má jejich firma ISOTRA přes 500 zaměstnanců a miliardový obrat
Společnost ISOTRA se zabývá vývojem a výrobou kompletní stínící techniky od interiérových žaluzií přes exteriérové až po verandy nebo pergoly. Dnes je vnímána jako jeden z technologických lídrů v oblastí žaluzií a rolet nejen v Česku. Čím si to zasloužila a jaký byl proces jejího vývoje? Odpovídá spoluzakladatel firmy Bohumír Blachut.
Za jakých podmínek jste, pane Blachute, zakládali vaší společnost?
V době po sametové revoluci jsem náhodou narazil v tisku na inzerát, ve kterém soukromá firma sháněla po celém Česku montéry pro montáž silikonového těsnění do oken a dveří (do té doby byl u nás známý pouze Kovotěs).
Neměl jsem žádné peníze (spíše dluhy za novostavbu rodinného domu) ani prostory, ale měl jsem obrovskou chuť něco dělat a něco vytvořit. A tak jsme s Erichem Stavařem prodali knížky ČS z kupónové privatizace za 12 tisíc korun.
Takto vyzbrojeni jsme se pustili do podnikání. Nějakou dobu jsme jezdili po rodinných domech a bytech a montovali těsnění. Zakázek bylo hodně a pracovali jsme denně od rána až do večera, mnohdy i o víkendu. Pomáhali nám i naši kamarádi, protože takové množství práce jsme nedokázali sami zvládnout.
Z toho vyplývá, že jste museli něco změnit.
Ano. Ale vyplynulo to ze situace. Zákazníci se totiž často ptali na žaluzie do oken, zda-li je také montujeme. Na žaluzie byl tenkrát pořadník s čekací dobou – cca dva roky. A už byla myšlenka na světě! V roce 1992 jsme založili firmu ISOTRA s.r.o. podle ISO (od slova isolation – izolace) a TRA (od slova trade – obchod) se sídlem v Bolaticích – Borové.
Vyklidil jsem garáž ve svém domě a koupil první komponenty na žaluzie i hotové žaluzie v Polsku. Do pomoci se zapojila celá naše rodina, dokonce i naši otcové, a to bez nároku na mzdu.
Ale to mohlo být asi jen dočasné řešení. Kdy vám tyto prostory a malý počet pracovníků přestal stačit?
Už brzy, v roce 1993. Tehdy jsme poprvé přijali do pracovního poměru naše první zaměstnance a v garáži jsme začali vyrábět první žaluzie a spolu s těsněním je i montovali zákazníkům. Ještě v tomtéž roce jsme dosáhli obratu 5 milionů korun a otevřeli podnikovou prodejnu v Ostravě.
Výroba byla převedena z domácí garáže do prostor v nájmu v JZD Bolatice. Rok 1994 byl ve znamení dynamického růstu poptávky po našich interiérových žaluziích. Už jsme měli 45 zaměstnanců s ročním obratem 25 milionů korun. A tehdy jsme se poprvé jako návštěvníci jeli podívat na mezinárodní veletrh stínicí techniky R+T ve Stuttgartu a zírali na vše jako Alenka v říši divů. V roce 1995 jsme se rozhodli vyrábět vlastní komponenty k žaluziím i k jiným výrobkům stínicí techniky.
Zakoupili jsme svou první budovu v Rohově, což dříve bývala Jednota, a do ní první tři vstřikovací lisy a první stroje vlastní nástrojárny. To už jsme měli 76 zaměstnanců a náš roční obrat se vyhoupl na 49 milionů korun.
Stávající prostory už nám opět nemohly stačit, proto byla v roce 1996 výroba žaluzií přesunuta do prostor v nájmu v Chuchelné v budově vedle nádraží do prvního patra současného Tempa. Staral jsem se o techniku, výrobu a vývoj, Erich se staral o obchod a ekonomiku.
Dá se říci, které období bylo pro vaši společnost přelomové?
Určitě rok 2004, což byl určitý mezník. V té době jsme měli 307 zaměstnanců s ročním obratem 217 milionů korun. Tehdy jsme zakoupili současný výrobní areál v Opavě ve snaze dostat po 12 letech podnikání celou firmu na jedno místo.
Celý areál byl v zuboženém stavu - většina budov nebyla, vzhledem ke svému poškození, způsobilá provozu. Rekonstrukce byly realizovány postupně a svépomocí. Na kompletní zakázku pro stavební firmu jsme neměli dost peněz.
V následujících letech jsme změnili právní úpravu společnosti na ISOTRA a.s. a exportovali už do 46 zemí světa. Kromě Evropy i do Japonska, Jižní Koreje, Austrálie, Izraele nebo Libanonu. Zároveň jsme také začali používat nejnovější 3D technologie a také jsme se aktivně účastnili mezinárodních veletrhů v Evropě i mimo Evropu.
Kdy a jakým způsobem jste začali spolupráci se společností Canmet a jak pokračuje do dneška?
Se společností Canmet jsme začali spolupracovat na konci roku 2017, a to na základě převzetí technického servisu na stroj RAS Flexibend.
Co si na této spolupráci nejvíce ceníte?
Společnost Canmet je schopna nabídnout velmi rychlou odpověď na řešený problém a oceňujeme zejména flexibilní přístup k servisu.
Jaké typy vašich výrobků jsou mezi zákazníky nejžádanější?
Stěžejní poptávka je po exteriérových typech zastínění, a to zejména venkovní žaluzie s ohledem na energetickou úsporu. Na vzestupu jsou dále screenové rolety, zastínění pro zimní zahrady a pergoly. Z pohledu interiérů jsou to především látkové systémy.
Jaké trendy vnímáte ve svém oboru?
Obecně je trendem exteriérové stínění a jeho dopad na energetickou bilanci budov, včetně respektování pasivního standardu, což je patrné také na zakázkách v naší společnosti. Do popředí se dále dostávají screenové rolety v zipovém provedení.
Časté otázky
Náš stroj jsme kupovali jinde a původní dodavatel už servis nezvládá. Převezmete ho?
Ano — spolupráce s firmou ISOTRA začala právě převzetím servisu. Koncem roku 2017 jsme převzali technický servis na jejich stroj RAS Flexibend a z jednoho servisovaného stroje vznikla spolupráce, která trvá dodnes. Nemusíte tedy být naším zákazníkem od prvního stroje, abychom se o ten váš postarali.
Podle čeho poznáme, že se na servisního partnera dá spolehnout, když na strojích závisí celá výroba?
Nejvíc napoví zkušenost firmy s podobně náročným provozem. ISOTRA, výrobce stínicí techniky s více než 500 zaměstnanci a exportem do 46 zemí světa, na spolupráci s Canmetem oceňuje především velmi rychlou odpověď na řešený problém a flexibilní přístup k servisu. U výroby, která běží denně, rozhoduje právě rychlost reakce o tom, jak dlouho stroj stojí.
Kdy dává smysl pořídit vlastní stroje místo nákupu hotových komponentů?
ISOTRA k tomu dospěla v roce 1995, tři roky po založení, kdy se rozhodla vyrábět vlastní komponenty k žaluziím i dalším výrobkům stínicí techniky. Koupila první budovu, tři vstřikovací lisy a první stroje vlastní nástrojárny — v té době měla 76 zaměstnanců a roční obrat 49 milionů korun. Vlastní výrobní technika dává smysl ve chvíli, kdy poptávka trvale roste a nákup hotových dílů přestane stačit tempu firmy.
Rosteme a prostory ani stroje nám přestávají stačit. Co z příběhu ISOTRY plyne pro plánování investic?
Že se vyplatí investovat po etapách a nechat investice následovat poptávku. ISOTRA šla z garáže do pronájmu, v roce 1995 koupila první vlastní budovu a teprve v roce 2004 — po 12 letech podnikání, s 307 zaměstnanci a obratem 217 milionů korun — pořídila vlastní výrobní areál v Opavě, aby dostala celou firmu na jedno místo. Rekonstrukce areálu navíc zvládla postupně a svépomocí, protože na kompletní zakázku pro stavební firmu neměla dost peněz.
